dnes je 19.2.2020

Input:

1.2.4 Účetnictví a rozhodný příjem

14.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.2.4 Účetnictví a rozhodný příjem

Ing. Jan Ambrož

Podle § 6 odst. 2 ZET uplatňuje zákon o EET následující přístup k obsahu pojmu rozhodný příjem – je jím:

  • příjem podle zákona o daních z příjmů vykazovaný poplatníkem, jako by nebyl účetní jednotkou,

  • přestože je poplatník účetní jednotkou.

Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob je takový text více srozumitelný, neboť velmi málo z nich používá účetnictví pro prokazování a zjištění daňové povinnosti v § 7 ZDP.

U právnických osob je situace nepoměrně složitější. Má-li tento poplatník zjistit „hodnotu” příjmů pro EET (viz například testování u veřejně prospěšných poplatníků), vede-li podvojné účetnictví, musí si založit další „analytickou evidenci” jen a jen pro účely EET.

Účetní společnosti Stavba má několik možností, jak řešit zapeklitý problém sladění údajů zasílaných v datové zprávě s účetnictvím, daní z příjmů právnických osob a daní z přidané hodnoty.

Řešení je velmi snadné, o datové zprávě samostatně „neúčtuje” a nemusí. Jde pouze o evidenci pro účely EET, která je Finanční správě k dispozici.

Na otázku, co má evidovat poplatník – účetní jednotka s podvojným účetnictvím v kontextu výše uvedeného odstavce druhého, zní odpověď:

  • položky, které odpovídají klasifikaci stanovené §§ 5 a 6 ZET a „výjimkami” uvedenými v Pokynu a rozebranými v dalším textu.

PRAXE

Jedná se o důležité téma, proto uvádíme další příklady, a to k dani z příjmů (1), dani z přidané hodnoty (2) a účetnictví (3).

(1) Daň z příjmů

Propojení zákona o daních z příjmů a zákona o EET je jednoznačné při určení poplatníka pro účely evidence tržeb, jak je přímo uvedeno v zákoně v §§ 3 a 6.

Celková suma on-line nahlášených tržeb představuje určitou informaci, na straně druhé z ní nelze vyvozovat žádné relevantní závěry o hodnotách daňové povinnosti, ať už fyzických nebo právnických osob (nebo odvodech DPH do státního rozpočtu).

Důvodů je několik, základními jsou:

  • skutečnost, že se v mnoha případech nejedná o zdanitelný příjem jako takový (viz povinnost hlásit „cokoliv” bez ohledu na skutečnou vazbu na daň z příjmů),

  • častý „nesoulad” této daně a účetnictví,

  • princip stanovení dílčího daňového základu v § 7 ZDP u poplatníků daně z příjmů fyzických osob,

  • konstrukce základu daně z příjmů právnických osob atd.

(2) Daň z přidané hodnoty

Spojovat příjmové pokladní doklady (účtenky), resp. jejich povinnost je vydávat s jakoukoliv evidencí pro daň z přidané hodnoty, je omyl, který se objevil v zákoně o EET.

Pro evidenci tržeb není rozhodné, zda je či není poplatník plátcem DPH (s výjimkou pro zvláštní režim). Plátce DPH má při tržbách s různými režimy (ano/ne, rozdílné sazby DPH) problém určit jejích výši v datové zprávě. Jako v jiných sporných případech je možné podle Pokynu uvést více hodnot nebo provést odhad poměrných částek. Jinak to ani nelze realizovat.

Evidenční povinnosti

Ustanovení § 19 odst. 2 písm. d) až f) ZET, požadavek na obsah datové zprávy je zbytečný a vede k zasílání nesmyslných údajů, aniž by to bylo záměrem poplatníka (který je plátcem DPH).

Základ DPH

Jak vyplývá z předchozího textu, dochází často „povinně podle ZET” k duplicitě zasílaných údajů, rozdílům mezi evidovanou tržbou pro EET a hodnotami platnými pro účely daně z přidané hodnoty (prezentované v daňovém přiznání a kontrolním hlášení).

Sazby DPH

Uvedené platí v plné míře též pro určení správných sazeb daně z přidané hodnoty, plnění osvobozených od daně nebo takových, které nejsou předmětem DPH.

Pan Načeradec se vydal se svou rodinou do Krkonoš. Zaplatil v hotovosti 80% zálohu odhadnuté ceny služby provoznímu hotelu v den