dnes je 26.11.2022

Input:

1.3.2 Příklady příjmů"

14.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.2 Příklady „příjmů”

Ing. Jan Ambrož

V běžné praxi se setkáme s desítkami různorodých příjmů, které testujeme, jestli splňují čistě teoretické znaky evidované tržby.

PRAXE

Řešení by mělo být jednotné, vždy je prvotní naplnění formálních znaků podle §§ 4 a 5 ZET. V textu používáme pojmy hotovostní nebo bezhotovostní operace, transakce. V režimu EET je samozřejmě operace „hotovostní” při splnění obou znaků (formálních a materiálních). Je

nutné zaujmout stanovisko, jak řešit pro EET tržby:

  • hrazené platebními kartami, placení na internetu, jiné prostředky a jejich evidence (1),

  • stravenky, spropitné, slevy, kauce, zálohy (2),

  • z barterových smluv, vkladů, zápočtů, služby CashBack, poštovních poukázek – dále „Různé” (3),

  • související s evidencí pro vyúčtování a faktury (4),

  • realizované kluby, spolky (5).

Museli jsme trochu nepřehledný text Pokynu metodicky upravit. Podkladem pro výklad je verze 4.0 Pokynu, jehož některé texty neodpovídají platnému znění zákona.

(1) Různé typy karet a obdobné prostředky a jejich evidence

Jedná se o celou škálu „platebních” karet, elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich nabití a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit.

Karty platební

Máme na mysli „vlastní” běžné platební karty, které používáme při placení u různých dodavatelů, ať už si pořizujeme zboží nebo služby. Jinými slovy, z pohledu poplatníka přijímacího od zákazníka „inkaso” prostřednictvím platební karty, nepatří do EET.

Ke kartám, „karetním transakcím” platí, že může jít o karty debetní, kreditní či předplacené bankovní.

Jedná se nejen o hrazení zboží a služby platební kartou přímo v prodejně (pro účely EET se používá i archaický pojem „kamenná provozovna”), přes platební terminál, internet. Podle Pokynu nezařadíme do EET též transakce přes platební bránu, která přesměruje plátce do prostředí internetového bankovnictví, kdy následně dochází k platbě převodem z účtu na účet.

Kredity

Tak jsme si pro náš výklad specifikovali různé kredity, které nabízí dodavatel zboží nebo poskytovatel služby konkrétnímu zákazníkovi – u nichž zpravidla dochází k jejich nabití (kreditu, což ale nemusí být podmínkou) a následnému čerpání.

K tomuto typu karet směřuje i nový text § 5 písm. b) ZET – u nichž jsou splněny formální náležitosti pro evidovanou tržbu - s tím, že Finanční správa používá pojem „pro platby v omezené síti”, čímž se rozumí:

  • prostory vydavatele/ů takového prostředku,

  • vymezený okruh zboží nebo služeb,

a samozřejmě kombinace těchto parametrů.

Pokud poplatník, firma Zboží, předá zákazníkovi doklad na odběr konkrétního zboží nebo služby, nejde o „nabití karty”, ale zaplacení kupní ceny. Následné vyzvednutí zakoupeného zboží nebo služby není již čerpáním karty.

„Jiné formy”

Jde o různorodé „prostředky”, podle souvisejícího § 5 písm. e) ZET. Jedná se například o elektronické peněženky, čipové karty, kupony, vouchery aj., používané k hrazení u dodavatele, který je vydal, resp. v jeho provozovnách podle terminologie ZET.

Poukázky na konkrétní zboží nebo služby

Je-li poukázka pořízena a uhrazena v hotovosti, jsou-li splněny formální znaky, jedná se o titul pro EET. Použije-li se poukázka (voucher aj.) pouze k odběru zboží/služby, nejedná se o evidovanou tržbu – to znamená, že zákazník si například po předložení poukazu (předplacené karty, kuponu aj.) zboží vyzvedává.

Příklad (1)

Pan Konopásek si pořídil za 500 Kč poukázku na konkrétní masáž, obdržel účtenku za hotovostní transakci. Za týden využil poukázku, ale nejde o „čerpání” v režimu EET.

Příklad (2)

Stejně posoudíme z pohledu EET také situaci, kdyby si pan Konopásek koupil poukaz opravňujícího vícekrát použít bazén apod.

Příklad (3)

Do třetice, „poukázku” budeme považovat za nabití a čerpání – v terminologii EET, jestliže se jedná o neurčité zboží nebo službu.

Neidentifikované služby nebo zboží

Proto si zopakujme podle předchozích příkladů, že při pořízení poukazu, dárkové karty aj. je poplatník povinen posoudit režim pro EET. Skutečně nemusí být ještě přesně určený rozsah služeb nebo zboží, podle Pokynu máme uplatnit trochu odlišný postup, neboť při čerpání jde o evidovanou tržbu.

Evidence souvisejících tržeb

K tomuto tématu si doplníme též problém navazující, a to evidenci tržeb, nový text § 18 odst. 2.

„Nabití” a „čerpání”

Podle Pokynu patří do evidence tržeb jak nabití, tak čerpání různých typů finančních instrumentů:

  • „…elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití” a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit…”.

Dochází k duplicitě zasílaných informací, což potvrzuje i text Pokynu – viz nadbytečné údaje zasílané v datové zprávě – jestliže je toto realizováno u jednoho a téhož poplatníka. Podle Pokynu je v případech, kdy dochází k čerpání kreditu, okamžikem uskutečnění evidované tržby přijetí tohoto prostředku.

(2) Stravenky, spropitné, slevy, kauce, zálohy

Většina těchto transakcí nepatří do EET.

„Stravenka”

Podle Pokynu nepatří do evidence tržeb například poukázka/stravenka na odběr stravy cizím strávníkem, jestliže jde jen o evidenci pro vystavení faktury, bude-li uhrazena bezhotovostně. Můžeme volně citovat:

  • „…pouze k zaevidování částek, které budou následně tímto provozovatelem stravovacích služeb…vyúčtovány…”.

Viz text k bodu (4).

Spropitné

K mediálně rozebíranému spropitnému zaujala Finanční správa následující stanovisko – hledáme odpověď na obligátní dotaz k režimu EET:

  • je-li spropitné příjmem provozovatele, odpovíme „ANO”,

  • pokud patří zaměstnanci, platí „NE”.

Vysvětlení, resp. zdůvodnění v Pokynu je trochu kostrbaté, posuďte sami:

  • „…spropitné jakožto platba, která nemá přímý vztah k poskytovanému plnění, se nezahrnuje do základu daně dle § 36 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty….”.

Odvolávka na zákon o DPH je nesprávná, co je rozhodným příjmem pro EET nemá nic společného s pravidly stanovení základu daně z přidané hodnoty.

Slevy

Podle Pokynu sleva poskytnutá v jakékoliv formě (třeba poukázka na konkrétní částku nebo procentní slevy pro stálé zákazníky, sezónní slevy), není evidovanou tržbou.

Paní Konopásková zaplatila za poukázku částku 1 000 Kč a obdržela navíc voucher ve výši 200 Kč, vlastně slevu, neboť si může objednat procedury v ceníkové hodnotě 1 200 Kč. Částka 200 Kč není evidovanou tržbou.

Kauce

Jedná se o peněžitou jistotu, která se dostane do režimu EET pouze v případě jejího započtení v částečné nebo plné výši, například dojde-li k poškození, zničení či ztráty věci, jestliže byla kauce inkasována hotovostně.

Příklad (1)

Pan Smutný zaplatil kauci za půjčení sportovního náčiní 500 Kč, která „propadla” provozovateli panu Novákovi, neboť pan Smutný svou nešikovností zapříčinil poškození tenisové rakety. Pan Smutný možná bude mít

Nahrávám...
Nahrávám...