dnes je 4.7.2022

Input:

2.2.2 Parametry

14.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.2 Parametry

Ing. Jan Ambrož

Zákon v § 11a odst. 2 ZET stanoví parametry, které musí poplatník splnit, plánuje-li používat zvláštní režim. Jedná se o:

  • neplátce DPH (1),

  • limit hotovostních příjmů (2) a

  • počet zaměstnanců (3).

Jak dokládat údaje uvedené v žádosti řešíme v samostatné části (4). Bohužel jsou opět stanoveny sankce (5).

(1) Plátce DPH

Pro plátce daně z přidané hodnoty je zakázáno využití papírové formy evidence tržeb. Protože má správa daní přehled o tom, kdo je nebo není plátcem, není nutné v žádosti prokazovat splnění tohoto parametru – je-li poplatník neplátcem k datu žádosti.

Příklad (1)

Fyzická osoba je pro účely daně z přidané hodnoty tzv. osobou identifikovanou k dani. Tato skutečnost ho nijak neomezuje z pohledu EET, neboť opravdu není plátcem DPH.

Příklad (2)

Právnická osoba je správnou PO – viz výše, je však plátcem DPH a nárok na zvláštní režim nemá, přestože uskutečňuje jen plnění osvobozená od daně podle zákona o DPH.

Doplňme si, že tento parametr se vztahuje pouze na kontrolu, zda je či není poplatník tuzemským plátcem DPH, neřešíme jeho status v zahraničí.

(2) Limit tržeb

Nejdůležitějším parametrem je výše tržeb (pro náš výklad též „obrat” nebo „obrat EET” – nejedná se o „obrat pro DPH”!), a to:

  • maximálně částka 600 000 Kč za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí a

  • předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

K tomuto kritériu přistupujte velmi pečlivě, v úvahu vezměte následující skutečnosti:

  • který den (termín) je rozhodný pro zjištění limitu (A),

  • jedná se o částku příjmů v terminologii EET, nikoliv příjmy nebo výnosy pro daň z příjmů (B),

  • jaký test platí pro začínající podnikatele (C),

  • musí se vyřešit vztah k DPH, a to u poplatníků, kteří ve výše uvedené časové lhůtě byli plátci DPH (D),

  • jak stanovit „kvalifikovaný” odhad do budoucnosti (E).

Musíme si parametry více rozebrat přes absenci aktualizovaného Pokynu.

(A) Období čtyři kalendářní čtvrtletí

Vycházíme v následujících příkladech z textu zákona o EET.

Příklad (1)

Fyzická osoba podává žádost v únoru 2020, časové období pro posouzení částky 600 000 Kč je kalendářní rok 2019.

Příklad (2)

Jiná fyzická osoba podá žádost v dubnu 2020, proto kontroluje limit 600 000 Kč za období 1. 4. 2019 až 31. 3. 2020.

Je zde námět na optimalizaci, i když s určitou výhradou – viz část 2.4 Plusy a minusy zvláštního režimu.

Období předcházející

Podle přechodných ustanovení novely, bodu druhého, je potvrzeno, že se evidovanou tržbou rozumí takové příjmy, které jsou tak charakterizovány touto novelou (viz 1.2 Kdo je poplatníkem, jeho rozhodný příjem (§§ 3 a 6)). Podle data žádostí podaných od listopadu 2019 do konce června 2020 se teoreticky můžeme setkat se třemi ukazateli, za období:

  • od 1. 10. 2018 až 30. 9. 2019 (-3),

  • od 1. 1. 2019 až 31. 12. 2019 (-2),

  • od 1. 4. 2019 až 31. 3. 2020 (-1).

(B) Příjmy podle EET

Do jakýchkoliv výpočtů zařazujte pouze tržby, které jsou rozhodným příjmem s formálními znaky podle zákona o EET – viz první kapitola.

Platební karty

To platí zejména pro platební karty, které dříve považovala Finanční správa za příjmy pro EET.

Příklad (1)

Fyzická osoba testuje své příjmy, žádost bude podána v březnu 2020. V daňovém přiznání je v dílčím daňovém základu podle § 7 ZDP poměrně vysoká částka. Tento údaj nemá nic společného s EET (!), nutné je vyloučit „jiné” příjmy a počítat pouze s příjmy v hotovosti.

Tento poplatník se musí připravit na možné komplikace s vyřízením své žádosti, neboť správce daně pravděpodobně nahlédne do podaného daňového přiznání za kalendářní rok 2019 a nebude akceptovat údaje zaslané poplatníkem – viz dokazování (4).

Příklad (2)

Jakým způsobem stanoví fyzická osoba dílčí daňový základ ze samostatné činnosti, jestli používá daňovou evidenci, účetnictví nebo paušální výdaje, není pro testování částky 600 000 Kč podstatné.

(C) Poplatník zahajující podnikání

Připomněli jsme si tyto poplatníky krátce v části 2.1.2 Vybraní poplatníci. Jejich žádosti by měly být jednodušší v tom smyslu, že nemusí prokazovat předchozí obrat, neboť nemají „historii”. K limitu tržeb se vyjádří jen prohlášením, že nebudou mít obrat pro EET v následujících dvanácti kalendářních měsících vyšší, než je zákonem stanovený limit.

(D) Daň z přidané hodnoty a příjmy

Poplatník sice inkasoval částky, když byl plátcem DPH, ale jak rozebíráme v první kapitole (viz též text u minoritní činnosti v části 3.2 Minoritní činnost a odklad EET), správně by pro účely elektronické evidence tržeb měla být klasifikována hodnota v úrovni bez DPH.

Můžeme si doplnit, že u poplatníků, kteří byli plátci a již evidovali tržby, má správa daní informace o údajích týkajících se daně z přidané hodnoty.

(E) Následující období

V žádosti se má poplatník vyjádřit k tomu, jaké obraty bude dosahovat v dalších obdobích. Pokud podává žádost o zvláštní režim, logicky předpokládá, že tento parametr splní i v budoucnu, viz část 2.3.1 Start zvláštního režimu.

Žádný poplatník nemá křišťálovou kouli, jde o odhady, buďte však obezřetní, protože Finanční správou publikovaný text je více než výmluvný:

  • „…oznamovací povinnost nastane až při jeho faktickém překročení (nebude tedy trestán za porušení oznamovacích povinností týkajících se budoucího období, když oznamovanou událost nemohl předvídat)…”

(3) Počet zaměstnanců

Zaměstnancem rozumíme fyzickou osobu podle zákoníku práce, která vykonává práci na základě sjednané pracovní smlouvy nebo též podle dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce.

Právem se jedná o kritizované kritérium, které je naprosto zbytečné a velmi výrazně zatěžuje poplatníky a limituje je. Omezení se týká počtu dvou zaměstnanců (A), řešíme výjimky (B). Nejedná se o ukazatel „přepočtený počet

Nahrávám...
Nahrávám...