dnes je 19.2.2020

Input:

5. Abeceda EET

14.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5. Abeceda EET

Ing. Jan Ambrož

Zákon o EET neobsahuje samostatný paragraf „Výklad základních pojmů”, jak tomu je například v zákoně o DPH, a tak je orientace poněkud složitější. Další výkladové problémy jsou spojeny s Pokynem, ve kterém se objevuje řada výrazů s obsahem upraveným pro aplikaci EET.

Nový poplatník FO

Zejména pro „nové” poplatníky, kteří do EET vstoupí povinně v květnu příštího roku, jsme připravili výklad pojmů používaných pro daň z příjmů a jaké jsou návaznosti na elektronickou evidenci tržeb.

Orientace v EET

V textu u jednotlivých komentovaných pojmů uvádíme odkaz na ZET nebo Pokyn, ZDP (zákon č. 586/1992 Sb.), ZDPH (zákon č. 235/2004 Sb.), je-li možné použít toto přímé propojení.

U kategorií souvisejících se zvláštním režimem neuvádíme odkaz na Pokyn, neboť k datu zpracování rukopisu nebyl dosud aktualizován.

Názvy některých pojmů jsme pro výklad museli upravit s ohledem na zavedenou praxi. Je-li dále v některém popisu pojmu zvýrazněn text tučně, souvisí přímo s dalším rozebíraným textem (kategorií).

                                 
A Archivace – § 23a ZET
Autentizace – §§ 13 a 14 ZET aj., P/2.4.1
Autorské honoráře – § 6 ZET, P/P/2.2.2
V zákoně je použit místo archivace výraz „evidovat…” pro účtenky ve zvláštním režimu, aby byly v určené lhůtě k dispozici pro hlášení a také kontroly správy daní.
Autentizace představuje právní úkon poplatníka, kterým si zajistí přístup na daňový portál, v němž si upravuje podle svých potřeb (a povinností) základní „registrační” údaje, třeba o provozovnách aj.
Jde o jednorázový první úkon k tomu, aby poplatník mohl zajistit EET.Není povinná pro zahájení a evidenci tržeb ve zvláštním režimu.
Autorské honoráře mohou patřit do EET, pokud jsou inkasovány v hotovosti a jedná se o podnikání (není-li uplatněna srážková daň).
B Bezpečnostní kód poplatníka – § 19 ZET, P/2.4.3.1
Běžný režim – § 18 až 22 ZET, P/2.4.3.1
Blok účtenek – § 15a ZET
Bezpečnostní kód poplatníka (BKP) je součástí poplatníkem zasílaných údajů, tj. objeví se na účtence. Vygenerován je pokladnou, jde o otisk hodnoty podpisového kódu poplatníka.
Běžný režim je výraz, který se objevuje jen v Pokynu (ZET používá termín „běžný způsob”) a znamená standardní fungování, na rozdíl od zjednodušeného režimu.
To znamená proces EET: 1) on-line zaslání datové zprávy o hotovostní transakci, tj. tržbě, 2) po obdržení potvrzení o přijetí s unikátním fiskálním identifikačním kódem, 3) vystavení účtenky zákazníkovi.
Lze kombinovat u jednoho poplatníka režim běžný a zjednodušený, ale zákaz je pro souběh se zvláštním režimem.
Správce daně předává poplatníkovi bloky účtenek, podle zákona „…jedenkrát ročně…”, proto je nutné si naplánovat jejich počet, podle četnosti tržeb a provozoven (ke každé se použije samostatný blok účtenek).
C Certifikace – §§ 15 a 16 ZET aj., P/2.4.1.3
Certifikací se rozumí specifikace konkrétního zařízení, pokladny. Prostřednictvím certifikátu systém identifikuje poplatníka, který datovou zprávu posílá. Identifikace každé pokladny je nezbytná a zajistí se na daňovém portálu.
Poplatnici si musí kontrolovat platnost certifikátů (3 roky), aktuálně se obnovují, neboť platnost desetitisíců původních – z listopadu 2016 – skončila!
Je součástí procesu autentizace, proto je zřejmé, že není potřebná pro zvláštní režim.
Č Číslo provozovny – § 17 ZET, P/2.4.2.1
Číslo provozovny přidělí Finanční správa a musí být používáno na účtence.Každá provozovna musí být identifikována, poplatník na daňovém portálu zadá parametry (typ) provozovny a další doplňující údaje.Informace o provozovně se uvádí také na účtence u zvláštního režimu.
D Daňová evidence – § 6 ZDP, § 7b ZDP
Daňové identifikační číslo – P/2.4.3.1
Daňové přiznání FO – § 38g ZDP
Datová zpráva – §§ 19 a 20 ZET aj., P/2.4.3.1
Daňový portál – § 15 ZET
Doba odezvy – §§ 21 a 22 ZET aj., P/2.4.3.1
Dočasně vyloučené tržby – § 37 ZET, P/7.5
Daňová evidence je způsob zjištění dílčího základu daně pro § 7 ZDP, ale nemá přímý vliv na režimy EET. Pouze je nutné si zavést analytickou evidenci u inkas do pokladny pro sledování „rozhodných příjmů”, které patří do EET.
Daňové identifikační číslo je standardní, které již poplatník má Finanční správou přiděleno, neboť je poplatníkem daně z příjmů a uvádí se na účtence povinně pouze u právnických osob.
Daňové přiznání FO, jestli musí nebo nemusí být podáno, nemá přímou souvislost s povinností evidovat tržby – resp. nerozhoduje o startu EET tato skutečnost.
Daňový portál, někdy též „Aplikace EET”, je při autentizaci vytvořený prostor Finanční správou pro poplatníka, kde poplatník sám spravuje své povinné údaje, údaje o provozovnách aj.
Datová zpráva je informace zasílaná poplatníkem Finanční správě, která musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti o uskutečněné tržbě.
Doba odezvy představuje klíčový časový okamžik, ve kterém má poplatník obdržet od Finanční správy potvrzení odeslané datové zprávy a fiskální identifikační kód.
Tento časový úsek, nastavený poplatníkem, úzce souvisí s tzv. mezní dobou odezvy. Musí být delší než dvě sekundy.
Dočasně vyloučené tržby představují na jedné straně zákonem o EET vyjmenované tržby, které budou v režimu EET až od 1. 5. 2020. Na straně druhé podle Pokynu (ač v rozporu se ZET) lze vyjmout podle jiných kritérií (poměr hlavní a minoritní činnosti, úpravy obsahu klasifikace NACE aj.).
E Elektronická evidence tržeb – ZET
Elektronická účtenka – § 20 ZET, P/2.4.3.1
E-shop – P/2.2.1
Elektronická evidence tržeb představuje on-line sledování hotovostních tržeb u poplatníků daně z příjmů. S výjimkou v zákoně o EET vyloučených tržeb, tj. realizovaných vyjmenovanými subjekty anebo některé konkrétní typy tržeb.
Elektronická účtenka je možná, jak mimo jiné vyplývá z výkladů Finanční správy k výpadkům připojení. Zákon o EET nedefinuje podobu účtenky jako takové, má-li být jen v písemné podobě.
E-shop, zde jako internetový prodej, má specifické podmínky, po nálezu ÚS je zřejmé, že se nezařazují do EET – viz platební karty.
F Fiskální identifikační kód (FIK) – § 20 ZET, P/2.4.3.1
Fiskální identifikační kód přiděluje formou potvrzení hotovostní transakce Finanční správa a musí být uveden na účtence, funguje-li internetové připojení.
G Globální datová zpráva – P/4.3
Globální datovou zprávou, pojmem, který zatím není všeobecně zaveden, se rozumí řešení kritické situace, kdy delší dobu nefunguje internetové připojení nebo jde o dlouhodobý výpadek či pokladní zařízení je nefunkční.Jakmile to bude možné, lze podle výkladů Finanční správy odeslat „jednu datovou zprávu” obsahující více položek.
H Hlášení – § 23a ZET aj.
Hlavní činnost – P/7.5
Hlášením rozumíme oznamovací povinnost poplatníka využívajícího zvláštní režim, které se odevzdává na tiskopise správy daní vždy do 20. dne následujícího za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Hlavní činnost jako taková podle zákona o EET neexistuje. Z Pokynu Finanční správy dovozujeme, že si poplatník zvolí, co je či není jeho hlavní nebo minoritní činností.
Získá tak možnost odkladu zavedení EET podle zjištěných parametrů.
CH Chyby v EET – § 7 ZET, P/2.2.3
Chyby v systému EET, během rutinního provozu, mohou mít různou podobu. Například půjde o opravy a storna při zaevidování tržby omylem, vrácení zboží, odstoupení od smlouvy, reklamace či po kontrolním nákupu.
I Identifikovaná osoba – § 6g a násl. ZDPH
Informační oznámení – § 25 ZET, P/3.1
Internetové připojení – § 22 ZET, P/2.4.3.1
Je-li poplatník identifikovanou osobou podle zákona o DPH, může uplatňovat zvláštní režim – na rozdíl od plátce DPH.
Informačním oznámením myslíme „cedulku”, kterou musí poplatník umístit v provozovně, v níž běží rutinní elektronická evidence tržeb. Je povinná pro všechny tři režimy EET, pro každý s jiným textem.
Internetové spojení je základním předpokladem fungování EET v on-line režimu, viz datové zprávy a fiskální identifikační kód. Výpadky připojení se řeší jen částečně – například jako překročení mezní doby odezvy.
J Jednodušší režim – § 10 ZET aj.
Jednodušším režimem (způsobem) se trochu nepřesně nazývá správný pojem zjednodušený režim, který však musí být schválen Finanční správou.
K Karta – P/2.2.1
Kauce – § 5 ZET, P/2.2.1
Klasifikace NACE – § 37 ZET, P/7.5
Karta, a to platební, kreditní nebo debetní aj., je/není považována pro EET za hotovost, tj. placení platební kartou není tržbou. Jinou situaci mohou, ale nemusí představovat různé kredity, karty individuální aj. – viz poukázky.
Kauce přestavuje složení finanční jistoty, zjednodušeně záruky. Podle Pokynu může, ale nemusí být v režimu EET, resp. měla by být povinně pouze v případech, je-li realizována.
Klasifikace NACE je podle zákona o EET kritériem pro dočasné vyloučení tržeb. V Pokynu Finanční správa, v rozporu s platným zněním ZET, uvádí „výklad” vybraných kódů a mění se tak zahájení termínu startu EET u těchto činností.
L Limity – § 11a ZET, P/7.5
Limity nejsou v zákoně o EET zmíněny s výjimkou zvláštního režimu. V Pokynu Finanční správy se však objevují hodnoty obratů pro vedlejší činnost veřejně prospěšných poplatníků (viz poplatník PO) a minoritní činnost.
M Mezní doba odezvy – § 22 ZET, P/2.4.3.1
Minoritní činnost – P/7.5
Mezní doba odezvy jako taková je nastavena poplatníkem. Je-li překročena doba odezvy, hotovostní transakci lze provést, ale poplatník je povinen bezodkladně po pominutí příčin odeslat datovou zprávu – nejpozději do 48 hodin a tato zpráva neobsahuje fiskální identifikační kód.
Minoritní činnost je pojem zavedený Finanční správou v Pokynu. Není-li minoritní činnost provozována v samostatné provozovně a je-li maximální částka platby 175 000 Kč a 49 % v jedné provozovně za kalendářní rok, nemusí se zatím (rozhodne hlavní činnost) vést EET.
Nejedná se o drobnou vedlejší podnikatelskou činnost pro veřejně prospěšné společnosti. Minoritní činnost jako taková se může týkat jak fyzické, tak právnické osoby (poplatníka).
N Nájem – § 9 ZDP
Nález ÚS – viz § 37 ZET aj.
Neplátce DPH – § 6 ZET, § 10 ZDPH
Nepřímé zastoupení – § 8 ZET, P/2.2.4
Pokud má poplatník fyzická osoba příjmy z nájmu podle § 9 ZDP (nebo § 10), neřeší EET. Kdyby byly v § 7 ZDP, testují se obecné podmínky pro start evidence tržeb.
Nález ÚS zrušil vybraná ustanovení zákona o EET, například start III. a IV. etapy, vyloučil z evidence tržeb platební karty aj.
Neplátce DPH zákon o EET a ani Pokyn neřešil, ale zdůrazňujeme, že povinnosti k EET se a priori týkají poplatníků daně z příjmů.
Nebylo v principu rozhodné, jestli tento poplatník je nebo není plátcem DPH, osobou povinnou k dani atd. Výjimkou je odvolávka na evidování podle zákona o DPH u zjednodušeného režimu při pravidelné hromadné přepravě.
Po novele je zásadní rozdíl u zvláštního režimu, který je povolen pouze neplátcům.
Nepřímé zastoupení představuje situaci, že tržby náležející jednomu poplatníkovi pro EET eviduje na základě zastoupení jiný poplatník; tento zastupující poplatník jedná vlastním jménem na účet jiného poplatníka (zpravidla dle komisionářské smlouvy). V takových případech jsou modifikovány údaje na účtence. Existuje nové omezení ve vazbě na zvláštní režim.
O Obrat – § 11a ZET
Ojedinělý příjem – § 6 ZET, P/2.2.2
Opravy – § 7 ZET, P/2.2.3
Osoba povinná k dani – § 5 ZDPH
Obrat pro účely elektronické evidence tržeb je zákonem zavedený parametr pro schvalování zvláštního režimu, nejedná se o obrat pro daň z přidané hodnoty.
Ojedinělý příjem je takový příjem, který se nemusí evidovat v režimu EET, přestože je předmětem daně z příjmů – ať už poplatníka fyzické nebo právnické osoby.
Podmínkou je, že se jedná skutečně o nahodilý, ojedinělý příjem. Kritériem má být porovnání s „obvykle přijímanými tržbami”.
Opravy (a storna) popisuje zákon o EET, ale v praxi jde o to, že se provede další hotovostní transakce, a to minusem.
Uvedené platí nejen pro opravu výše realizované tržby, ale také při jejím vrácení, je-li omylem „namarkována” atd.
Osoba povinná k dani z přidané hodnoty musí kontrolovat, pokud má příjmy z podnikání, jestli jí nevznikla povinnost evidovat tržby. Obdobně to platí i pro osobu identifikovanou k DPH.
P Paušální daň – § 7a ZDP
Paušální výdaje – § 7 ZDP
Podpisový kód poplatníka – § 19 ZET, P/2.4.3.1
Plátce DPH – § 6 ZDPH, P/2.4.3.1
Podnikání – § 6 ZET, P/2.2.2 aj.
Pokladna – § 21 ZET, P/2.4.1.3
Poplatník FO – § 3 ZET, P/2.1
Poplatník PO – § 3 ZET, P/2.1
Poukázka – P/2.2.1
Pověření – § 9 ZET, P/2.2.5
Provozovna – § 17 ZET aj., P/2.4.2.1
Předmět daně z příjmů – § 6 ZDP
Přechodná ustanovení – viz novele ZET
Překážky v práci – § 11a ZET, § 191 a násl. ZP
Příležitostné příjmy – § 6 ZET, § 10 ZDP
Paušální daň je možností sjednat si výši daňové povinnosti poplatníky daně z příjmů fyzických osob podle § 7a ZDP, která není vůbec využívána (je velmi komplikovaná). V souvislosti s EET je zmiňována ve výkladech omylem.
Paušální výdaje jsou variantou pro zjištění dílčího daňového základu v § 7 ZDP, ale poplatník musí evidovat příjmy – může být na základě obecných kritérií povinen evidovat tržby.
Plátce DPH je definován zákonem o DPH a neměl by mít daňový status pro účely DPH vliv na elektronickou evidenci tržeb – se zásadní výjimkou: zákazem pro uplatnění zvláštního režimu. Viz též neplátce DPH.Přesto se objevují pro plátce DPH například povinnosti navíc u datové zprávy, a tím de facto též u účtenky.