dnes je 31.5.2020

Input:

COVID-19 a daňová opatření - aktuální právní stav

4.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2020.10.11
COVID-19 a daňová opatření – aktuální právní stav

Ing. Miloš Hovorka

VYŠLO V ČÍSLE 10/2020

Onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2 a v souvislosti s jeho výskytem byla v ČR přijata řada krizových opatření. Tento článek se věnuje těm, které mají charakter daňových opatření a jsou platná a těm daňovým opatřením, která v době dokončení tohoto článku byla alespoň schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Kompenzační bonus

Kompenzační bonus je definován jako daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“) a upravuje ho zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu”) a to s účinností od 15. dubna 2020.

Subjektem kompenzačního bonusu je podle § 2 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Při vymezení subjektu kompenzačního bonusu, tedy u které osoby přichází kompenzační bonus v úvahu (za dále stanovených podmínek zákonem o kompenzačním bonusu), se vychází z § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, kdo se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, avšak musí být splněno i to, že nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž kdo se rozumí zaměstnancem pro účely nemocenského pojištění stanovuje § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a kdy jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění stanovuje § 6 až § 10 tohoto zákona.

Příklad

Pokud společník nebo jednatel společnosti s ručením omezeným mimo pracovněprávní vztah vykonával pro ni v březnu 2020 práci, za kterou obdržel za měsíc březen 2020 částku ve výši 3 000 Kč anebo výše, tak jde o osobu, která je osobou vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba v měsíci březnu 2020 účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a pokud tato osoba je kromě toho k 12. březnu 2020 i osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (např. provozuje živnost na základě oprávnění provozovat živnost podle živnostenského zákona), tak není vůbec subjektem kompenzačního bonusu, tedy osobou která má na kompenzační nárok.

V § 2 odst. 2 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu je dále stanoveno, že subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 12. března 2020 byl:

  1. osobou podle odstavce 1 (viz výše), nebo
  2. osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019 (přitom, ale musí být splněno to, že osobou podle odstavce 1 je po 12. březnu 2020).

Výše uvedená definice subjektu kompenzačního bonusu vylučuje z nároku na kompenzační bonus celou řadu osob samostatně výdělečně činných, které jsou vedle této činnosti účastni nemocenského pojištění jako zaměstnanec ve smyslu jeho široké definice a podmínek účasti na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění (viz výše uvedený příklad jednatelů nebo společníků s. r. o., ale i řady dalších), přičemž v době dokončení tohoto článku nebyla v žádném zákoně uzákoněna těmto osobám jiná přímá pomoc v důsledku výpadku příjmů obdobná kompenzačnímu bonusu.

Z § 3 zákona o kompenzačním bonusu vyplývá, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud subjekt kompenzačního bonusu nemohl tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu:

  • nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz,

  • karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,

  • péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,

  • omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo

  • omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu.

Nejde o taxativní výčet důvodů (slovo „zejména”) a v úvahu mohou přicházet i jiné důvody než výše uvedené, pokud subjekt kompenzačního bonusu nemohl samostatnou výdělečnou činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1.

Také např. platí, že pokud subjekt kompenzačního bonusu nemohl samostatnou výdělečnou činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1 a to z výše uvedených důvodů jen několik dní v daném kalendářním měsíci, tak je podmínka toho, že subjekt kompenzačního bonusu nemohl samostatnou výdělečnou činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou splněna pro celý tento daný kalendářní měsíc.

Platí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok:

  • na podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,

  • na kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost.

Pozor!
Jiná omezení zde pro osobu, která naplní definici subjektu kompenzačního bonusu, nejsou.

Příklad

Lze kombinovat s kompenzačním bonusem rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné pro OSVČ v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ” PRO OSVČ, starobní důchod, invalidní důchod, dávky v hmotné nouzi (vyplacení kompenzačního bonusu bude ale zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku), příspěvek na bydlení (vyplacení kompenzačního bonusu ale bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku).

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, přičemž bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020.


V době dokončení tohoto článku platí, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila novelu zákona o kompenzačním bonusu, v níž se výše uvedené období nazývá jako „první bonusové období” a stanovuje se

  • druhé bonusové období”, kterým je období od 1. května do 8. června 2020 a

  • třetí bonusové období”, kterým je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti.

Také se touto novelou kompenzačního zákona stanoví výjimka, kdy subjektem kompenzačního bonusu bude podle novelizovaného § 2 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické (změna je vyznačena tučně a pro výkon činnosti pedagogické je zde stanovena výjimka, kdy být účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v důsledku výkonu činnosti pedagogické nebude bránit tomu, aby šlo o subjekt kompenzačního bonusu).

Tuto novelu zákona o kompenzačním bonusu ale ještě čeká projednání v Senátu Parlamentu ČR a po jejím schválení podpis prezidenta ČR a následné vyhlášení ve Sbírce předpisů ČR, aby nabyla účinnost dnem po tomto vyhlášení a bylo možno žádat o kompenzační bonus i za druhé bonusové období, které je přímo stanoveno touto novelou zákona o kompenzačním bonusu.

Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také:

  • čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,

  • účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen.

Lze využít žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu publikovanou na internetových stránkách Finanční správy ČR, kde jsou uvedeny i pokyny k jejímu vyplnění a formě podání finančnímu úřadu.

Pozor na to, že žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká.

Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období. Při splnění podmínek pro celé bonusové od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020 jde o částku 25 000 Kč (500 Kč x 50) a při splnění stanovených podmínek ho vyplácejí finanční úřady (finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus) velmi rychle (bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu) a to bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus.

Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

Na druhou stranu je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.

Za stanovených podmínek má nárok na kompenzační bonus i osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Kompenzační bonus je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, protože podle tohoto ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem plynoucí ve formě daňového bonusu, a jak je výše uvedeno – kompenzační bonus daňovým bonusem je a to podle jeho definice v § 1 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu. Kompenzační bonus také nepodléhá pojistnému na sociální a zdravotní pojištění OSVČ.

Ošetřovné pro OSVČ

V § 10 zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, je také stanoveno, že od daně z příjmů fyzických osob je v roce 2020 osvobozen příjem z dotace v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ” PRO OSVČ. Toto ošetřovné také nepodléhá pojistnému na sociální a zdravotní pojištění OSVČ.

Prominutí a vrácení daní

DPH

Ve Finančním zpravodaji č. 6/2020 ze dne 31. 3. 2020 je publikováno rozhodnutí o prominutí DPH z důvodu mimořádné události.

Ministryně financí v něm podle § 260 odst. 1 písm. b) DŘ promíjí

  • plátcům DPH daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání dále zde vyjmenovaného zboží nebo bezúplatné dodání zboží, které bylo použito pro jeho výrobu, u nichž vznikla povinnost přiznat DPH podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu vyhlášeného vládou České republiky v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 (dále jen „nouzový stav”). Jde o zde vymezené testovací soupravy COVID-19, diagnostické testovací nástroje, textilní obličejové masky (roušky) a plynové masky, ochranné brýle, plastové obličejové štíty, rukavice, ochranné oděvy, teploměry, lékařské ventilátory (umělé dýchací přístroje) a další,

  • plátcům DPH daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání zboží plátci, který je oprávněn k výrobě dále zde vyjmenovaného zboží, pokud dodané zboží bylo použito k výrobě dále zde vyjmenovaného zboží, nebo bezúplatné dodání dále zde vyjmenovaného zboží, u nichž vznikla povinnost přiznat DPH podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu. Jedná se o zde vyjmenované alkoholové roztoky, dezinfekční prostředek na ruce, ostatní dezinfekční přípravky a prostředky a další.

Ve Finančním zpravodaji č. 7/2020 ze dne 15. 4. 2020 je publikováno další rozhodnutí o prominutí DPH z důvodu mimořádné události.

Ministryně financí v něm podle § 260 odst. 1 písm. b) DŘ promíjí plátcům DPH:

  • daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání zboží, u něhož vznikla povinnost přiznat DPH podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud toto zboží bylo dodáno pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách”) a daň z přidané hodnoty za bezúplatné poskytnutí služby, u níž vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud byla tato služba poskytnuta pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách,

  • daň z přidané hodnoty za bezúplatné dodání zboží, u něhož vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) ZDPH v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu, pokud toto zboží bylo dodáno pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o integrovaném záchranném systému”) a daň z přidané hodnoty za bezúplatné poskytnutí služby, u níž vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ZDPH ve spojení s § 21 odst. 4