dnes je 30.11.2020

Input:

COVID-19 - nový kompenzační bonus a další nová daňová opatření - aktuální právní stav k 26.10.2020

28.10.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2020.22.8
COVID-19 - nový kompenzační bonus a další nová daňová opatření – aktuální právní stav k 26.10.2020

Ing. Miloš Hovorka

VYŠLO V ČÍSLE 22/2020

Onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2 a v souvislosti s jeho výskytem na jaře letošního roku byla v ČR přijata řada krizových opatření včetně opatření daňových. Z důvodu zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 koncem září a v dalších následujících dnech vláda ČR vyhlásila ode dne 5. října 2020 0.00 hodin na území ČR nouzový stav na dobu 30 dnů a byla přijata řada krizových opatření, která mají negativní dopad na podnikatelskou činnost. Tyto negativní dopady spočívají především v bezprostředním zákazu či omezení konkrétních podnikatelských činností, zejména pak v uzavření či omezení fungování podnikatelských provozoven. Tento článek se věnuje novému kompenzačnímu bonusu a dalším daňovým opatřením, která jsou platná a z důvodu rychlé informovanosti dotčených podnikatelských subjektů i těm, která v době dokončení tohoto článku byla alespoň schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

NOVÝ KOMPENZAČNÍ BONUS

Nový kompenzační bonus upravuje „Zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2” (dále jen „zákon o novém kompenzačním bonusu”), přičemž v odst. 1 definuje tento zákon nový kompenzační bonus jako daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „kompenzační bonus”). Zákon o novém kompenzačním bonusu byl dne 21. 10. 2020 schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, a aby mohl platit, musí ho ještě schválit Senát Parlamentu ČR a podepsat prezident ČR. Účinnost potom nabyde dnem po dni vyhlášení ve Sbírce předpisů ČR.

Je třeba upozornit na to, že nejde o novelizaci zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon o kompenzačním bonusu”), ale o úplně nový zákon, který sice obsahuje obdobné procesní prvky jako zákon o kompenzačním bonusu, avšak nepokrývá novým kompenzačním bonusem takovou šíři omezení podnikatelské činnosti jako kompenzační bonus podle zákona o kompenzačním bonusu. Také posuzování nároku na nový kompenzační bonus bude v mnohých případech složitějším procesem, než tomu bylo u předchozího kompenzačního bonusu.

Jak vyplývá z výše uvedené definice kompenzačního bonusu v zákonu o novém kompenzačním bonusu, jde o daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti a to v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2

Zákon je tak zacílen na opatření s celorepublikovým dopadem, tedy na opatření, která byla přijata z výše uvedených důvodů ze strany orgánů státní správy a to na ta, která omezují nebo zakazují podnikatelskou činnost. Zákon se netýká opatření omezujících nebo zakazujících podnikatelskou činnost přijatých orgány územní samosprávy (ať již byly přijaty v režimu samostatné nebo přenesené působnosti).

V případě opatření přijatých orgány státní správy jde jak o opatření vlády České republiky, tak o opatření jednotlivých ministerstev, popřípadě jiných orgánů. Uvedená opatření mohou být vydávána v režimech různých zákonů a záměrně nejsou předmětná opatření orgánů státní správy ve výše uvedeném odst. 1 výslovně specifikována. Bude se jednat zejména o krizová opatření podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo ochranná a mimořádná opatření na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Příklad

Vláda České republiky usnesením ze dne 30. září 2020 č. 958 s účinností ode dne 5. října 2020 do dne 18. října 2020 zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi 22:00 hod. a 06:00 hod., s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost a s výjimkou prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny), dále omezuje provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat další zde uvedená pravidla omezující její kapacitu. V tomto usnesení se také zakazují na výše uvedenou dobu koncerty, divadelní představení a jiná umělecká představení, při kterých se převážně zpívá.

Toto usnesení vlády je publikováno v částce 158/2020 Sbírky předpisů České republiky pod č. 392/2020 Sb.

Příklad

Vláda České republiky usnesením ze dne 12. října 2020 č. 1021 s účinností ode dne 14. října 2020 do dne 3. listopadu 2020 zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost, a provozoven v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 06:00 hod. a 20:00 hod.; tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 20:00 hod. a 06:00 hod. V tomto usnesení se také zakazují další podnikatelské činnosti např. v oblasti kultury, sportování či vzdělávání.

Toto usnesení vlády je publikováno v částce 166/2020 Sbírky předpisů České republiky pod č. 407/2020 Sb. Nakonec toto usnesení platí pouze do 21. října 2020, protože bylo zrušeno (a nahrazeno) níže uvedeným usnesením vlády č. 1079.

Příklad

Vláda České republiky usnesením ze dne 21. října 2020 č. 1079 s účinností ode dne 22. října 2020 do dne 3. listopadu 2020 zakazuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, s výjimkou v tomto usnesení uvedených provozoven (např. s výjimkou prodejen potravin, prodejen pohonných hmot, prodejen hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, lékáren, výdejen a prodejen zdravotnických prostředků, prodejen novin a časopisů, prodejen tabákových výrobků, provozoven servisu a oprav silničních vozidel, květinářství, prodejen textilního materiálu a textilní galanterie, přičemž uvedené zboží a služby se převážně prodávají nebo nabízejí v dané provozovně). Tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona; dále se tento zákaz nevztahuje na prodej potravin v provozovnách, pro které prodej potravin sice nepředstavuje převážnou část činností dané provozovny, avšak část provozovny, ve které se prodávají potraviny, je oddělena od ostatních částí provozovny.

Dále se tímto usnesením mimo jiné také na výše uvedenou dobu zakazuje a omezuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary) za stejných pravidel, jak je výše uvedeno, zakazují se zde dále podnikatelské činnosti např. v oblasti kultury, sportování či vzdělávání a až na zde stanovené výjimky i poskytování ubytovacích služeb.

Toto usnesení vlády je publikováno v částce 171/2020 Sbírky předpisů České republiky pod č. 425/2020 Sb. Nakonec toto usnesení platí pouze do 27. října 2020, protože bylo zrušeno (a nahrazeno) níže uvedeným usnesením vlády č. 1103.

Příklad

Vláda České republiky usnesením ze dne 26. října 2020 č. 1103 s účinností ode dne 28. října 2020 do dne 3. listopadu 2020 zakazuje maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, s výjimkou v tomto usnesení uvedených provozoven (např. s výjimkou prodejen potravin, prodejen pohonných hmot, prodejen hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, lékáren, výdejen a prodejen zdravotnických prostředků, prodejen novin a časopisů, prodejen tabákových výrobků, provozoven servisu a oprav silničních vozidel, květinářství, prodejen textilního materiálu a textilní galanterie, přičemž uvedené zboží a služby se převážně prodávají nebo nabízejí v dané provozovně). Tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona; dále se tento zákaz nevztahuje na prodej potravin v provozovnách, pro které prodej potravin sice nepředstavuje převážnou část činností dané provozovny, avšak část provozovny, ve které se prodávají potraviny, je oddělena od ostatních částí provozovny.

Dále se tímto usnesením mimo jiné také na výše uvedenou dobu zakazuje a omezuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary) za stejných pravidel, jak je výše uvedeno, zakazují se zde dále podnikatelské činnosti např. v oblasti kultury, sportování či vzdělávání a až na zde stanovené výjimky i poskytování ubytovacích služeb.

Tímto usnesením se také zakazuje provozovnám, které jsou ve výše uvedené výjimce ze zákazu, maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách v neděli po celý den a v pondělí až v sobotu v čase mezi 20:00 hod. až 04:59 hod. s tím, že tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona, a na provozování
např. čerpacích stanic s palivy a mazivy či lékáren.

Toto usnesení vlády je publikováno v částce 176/2020 Sbírky předpisů České republiky pod č. 432/2020 Sb.

Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné

Z § 2 zákona o novém kompenzačním bonusu vyplývá, že:

  • subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, a že

  • subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 5. října 2020 byl touto osobou, nebo osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 12. březnu 2020.

Při vymezení subjektu kompenzačního bonusu, tedy u které osoby samostatně výdělečně činné přichází kompenzační bonus v úvahu (za dále stanovených podmínek zákonem o novém kompenzačním bonusu), se vychází z § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, kdo se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, přičemž zahrnuty jsou jak osoby, které tuto činnost vykonávají jako činnost hlavní, tak osoby, které ji vykonávají jako vedlejší.

Na rozdíl od zákona o kompenzačním bonusu není sice při vymezení subjektu kompenzačního bonusu v zákoně o novém kompenzačním bonusu překážkou účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění jako zaměstnanec (což až na výjimky překážkou v minulosti bylo), avšak bude muset být splněn nový test převažující části příjmů v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) z později zakázaných nebo omezených podnikatelských činností (viz dále § 6)

Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným

Podle § 3 zákona o novém kompenzačním bonusu může být (při splnění stanovených podmínek) subjektem kompenzačního bonusu také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným.

odstavce 1 tohoto ustanovení vyplývá, že subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má:

  • nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem (§ 137 a násl. ZOK, zákona o obchodních korporacích), nebo

  • pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejich podíl není představován kmenovým listem (z § 5 odst. 3 zákona o novém kompenzačním bonusu vyplývá, že členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství).

V odstavcích 24 tohoto ustanovení jsou ale stanoveny další podmínky:

  • subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo:

    • splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 5. října 2020,

    • byl ke dni 5. října 2020 daňovým

1. rezidentem České republiky, nebo

2. nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období, do něhož spadá příslušné bonusové období, podle § 35ba odst. 2 ZDP.

  • subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období (tj. zatím v období od 5. října do 4. listopadu 2020 – viz dále § 10):

    • byla v úpadku nebo v likvidaci nebo

    • byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona o DPH,

  • subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným,

    • jejíž obrat podle § 1d odst. 2 ZoÚ, zákona o účetnictví, za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč, nebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 120 000 Kč,

    • která nebyla ke dni 5. října 2020 daňovým rezidentem:

1. České republiky, nebo

2. jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko).

Platí, že v případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění výše uvedených podmínek ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.

Opět na rozdíl od zákona o kompenzačním bonusu není sice při vymezení subjektu kompenzačního bonusu v zákoně o novém kompenzačním bonusu překážkou účast společníka společnosti s ručením omezeným na nemocenském pojištění jako zaměstnanec (což až na výjimky v minulosti překážkou bylo), avšak bude muset být splněn nový test převažující části příjmů v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) z později zakázaných nebo omezených podnikatelských činností (viz dále § 6).

Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr

Podle § 4 zákona o novém kompenzačním bonusu může být (při splnění stanovených podmínek) subjektem kompenzačního bonusu také osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

odst. 1 tohoto ustanovení vyplývá, že subjektem kompenzačního bonusu je také osoba, která
vykonávala v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Přitom dohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce a zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.

Příklad

Pokud by osoba byla účastna v kalendářních měsících červenec a srpen 2020 nemocenského pojištění jako zaměstnanec z důvodu výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti, za který obdržela za každý z těchto kalendářních měsíců částku ve výši 3 000 Kč anebo výše a v září 2020 by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec z důvodu výkonu práce na základě dohody o provedení práce, za který obdržela za tento kalendářní měsíc částku vyšší než 10 000 Kč, a současně nevykonávala v rozhodném období od 1. června 2020 do 30. září 2020 jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, tak půjde o subjekt kompenzačního bonusu podle výše uvedeného odstavce 1. Platí to jak pro případ výše uvedených dohod s totožným zaměstnavatelem, tak pro případ uzavření těchto dohod s různými zaměstnavateli (existuje-li v rámci rozhodného období více dohod u různých zaměstnavatelů, může být účast na nemocenském pojištění v každém z povinných 3 kalendářních měsíců z celkových 4 možných navázána na příjmy od jiného zaměstnavatele a je tedy možné tyto dohody pro účely této podmínky kombinovat).

Ze společných ustanovení pro subjekt kompenzačního bonusu v § 5 zákona o novém kompenzačním bonusu vyplývá, že

  • subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která v bonusovém období (tj. zatím v období od 5. října do 4. listopadu 2020 – viz dále § 10) byla v úpadku nebo byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona o DPH,

  • rozhodným obdobím je období od 1. června 2020 do 30. září 2020.

Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné

Podle § 6 odst. 1 zákona o novém kompenzačním bonusu platí, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením podle § 1 (viz text výše).

Z § 6 odst. 2 zákona o novém kompenzačním bonusu dále vyplývá, že předmětem kompenzačního bonusu je také výkon samostatné výdělečné činnosti, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení opatřením podle § 1 vztahujícího se na:

  • odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů subjektu kompenzačního bonusu, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusu, jejíž výstupy lze bez zásadních obtíží poskytovat jinému odběrateli nebo

  • osobu, v jejíchž prostorách je činnost subjektu kompenzačního bonusu vykonávána, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusu, kterou lze bez zásadních obtíží vykonávat jinde.

Předmětem kompenzačního bonusu je podle § 6 odst. 3 zákona o novém kompenzačním bonusu výkon činnosti podle odstavce 1 nebo 2 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmůrozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti), § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti) a § 9 (příjmy z nájmu) ZDP (pro splnění této podmínky lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti – viz text níže).

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením orgánů státní správy podle § 1 zákona o novém kompenzačním bonusu (viz text výše) nebo výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena z výše uvedených důvodů, přičemž ještě musí být splněn výše uvedený nový test převažující části (tj. nadpoloviční) příjmů v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) z později zakázaných omezených nebo vyloučených činností.

Posuzuje se tedy každý kalendářní den, ve kterém byl výkon samostatné výdělečné činnosti výše uvedenými opatřeními orgánů státní správy bezprostředně zakázán, omezen nebo vyloučen a nestačí splnit tuto podmínku pouze několik kalendářních dní v kalendářním měsíci, aby byla činnost považována za zakázanou, omezenou či vyloučenou po celý kalendářní měsíc! Podle předchozího zákona o kompenzačním bonusu se to totiž posuzovalo jinak.

Pokud v kalendářním dni vůbec nepůjde o zakázanou, omezenou či vyloučenou činnost podle výše uvedeného, tak tato činnost nebude v tomto kalendářním dni vůbec předmětem kompenzačního bonusu! Na rozdíl od jarního zákona o kompenzačním bonusu nejde v zákoně o novém kompenzačním bonusu o kompenzační bonus zaměřený plošně na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla vystavena negativním účinkům epidemie koronaviru, nýbrž o kompenzační bonus zaměřený adresně na ty osoby, jejichž samostatně výdělečná činnost je zakázána, omezena či vyloučena podle výše uvedeného. Opět platí, že podle předchozího zákona o kompenzačním bonusu se to posuzovalo jinak.

Je třeba také upozornit, že na nový kompenzační bonus, na rozdíl od předchozího kompenzačního bonusu, například nedosáhnout ty osoby samostatně výdělečně činné, které nebudou moci vykonávat svoji činnost jenom proto, že jim nebo jejím zaměstnancům byla například v důsledku individuálního dopadu epidemie nařízená karanténa nebo proto, že došlo v důsledku dopadu epidemie u osoby výdělečně činné k péči o dítě nebo k překážce v práci spočívající v péči o dítě v případě jejího zaměstnance.

Překážkou bude pro mnohé i výše uvedený nový test převažující části příjmů v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) z později zakázaných, omezených nebo z 80 % vyloučených činností (předpokládám, že testovat se bude u činností navázaných alespoň 80 % příjmů u vyloučených činností, aby se poznalo, že je činnost vyloučena alespoň z 80 %, protože v zákoně samém to je opomenuto).

Příklad

Pokud v rozhodném období od 1. června do 30. září 2020 měla osoba samostatně výdělečně činná převažující část příjmů jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP (např. pokladní v obchodním řetězci), protože její činnost osoby samostatně výdělečně činné se chystala z důvodu sezónnosti naplno vykonávat jako hlavní zdroj příjmů od října 2020, přičemž výkon této činnosti je usnesením vlády zakázán, tak i když v konkrétní kalendářní dny bonusového období (tj. v období od 5. října do 4. listopadu 2020), je výkon této činnosti osoby samostatně výdělečně činné usnesením vlády zakázán, není splněna podmínka převažující části příjmů v rozhodném období z této zakázané činnosti a tudíž zakázaný výkon činnosti v těchto kalendářních dnech bonusového období není předmětem kompenzačního bonusu. Kompenzační bonus za tyto kalendářní dny, kdy osoba samostatně výdělečně činná z důvodu zákazu nemohla svou samostatně výdělečnou činnost vykonávat, ji nenáleží.

Příklad je ukázkou retroaktivity ustanovení právního předpisu (test převažující části příjmů) v neprospěch osob samostatně výdělečně činných, ale i společníků společností s ručením omezeným s později zakázanými či omezenými činnostmi.

V případě výše uvedeného nového testu převažující části příjmů v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) z později zakázaných, omezených nebo z 80 % vyloučených činností, je umožněno namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.

Z důvodové zprávy vlády k tomu vyplývá, že:

„Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu kritéria v odstavci 4 se bude vycházet ze základu daně podle § 5 odst. 1 a 2 a 23 odst. 1 ZDP za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy). Záměrně není navržena legální definice tohoto pojmu ekonomického charakteru. Cílem je poskytnout jakousi „záchrannou brzdu” těm subjektům, kteří se díky specifikům své situace nebudou moci kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, avšak z pohledu ekonomického i faktického se budou omezení a zákazy dotýkat činnosti, která je pro ně majoritním zdrojem obživy. Tyto osoby budou moci prokázat převažující intenzitu zásahu do jejich majoritní činnosti pomocí jiného ekonomicky zdůvodněného kritéria. Podobné kritérium, jaké je obsaženo v odstavcích 2 až 4, bylo zvoleno pro splnění nároku na plošné prominutí daně, které bylo ze strany ministryně financí stanoveno rozhodnutím č. j. 27709/2020/3901-2 vyhlášeným ve Finančním zpravodaji dne 14. října 2020. Ambicí navržené úpravy je podobný přístup tak, aby obě skupiny zmírňujících opatření dopadaly na obdobný okruh adresátů.”

Předmět kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným

Podle § 6 odst. 1 zákona o novém kompenzačním bonusu platí, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením podle § 1 (viz text výše).

Z § 6 odst. 2 zákona o novém kompenzačním bonusu dále vyplývá, že předmětem kompenzačního bonusu je také výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení opatřením podle § 1 vztahujícího se na:

  • odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů subjektu kompenzačního bonusu, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusu, jejíž výstupy lze bez zásadních obtíží poskytovat jinému odběrateli, nebo

  • osobu, v jejíchž prostorách je činnost subjektu kompenzačního bonusu vykonávána, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusu, kterou lze bez zásadních obtíží vykonávat jinde.

Předmětem kompenzačního bonusu je podle § 6 odst. 4 zákona o novém kompenzačním bonusu výkon činnosti podle odstavce 1 nebo 2 pouze, pokud se jedná o:

a) společnost s ručením omezeným, u níž převažující část příjmů v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností,

b) subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností společnosti podle písmene a); přitom se zohlední pouze příjmy odpovídající podílu společníka v této společnosti a dále příjmy podle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti), § 7 (příjmy ze samostatné činnosti) a § 9 (příjmy z nájmu) ZDP.

Platí, že pro splnění podmínky podle odstavce 4 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti (viz text výše).

Předmětem kompenzačního bonusu je tedy výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením orgánů státní správy podle § 1 zákona o novém kompenzačním bonusu (viz text výše) nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena z výše uvedených důvodů, přičemž ještě musí být splněn:

  • výše uvedený nový test převažující části (tj. nadpoloviční) příjmů společnosti s ručením omezeným v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) z později zakázaných, omezených nebo vyloučených činností a

  • nový test převažující části (tj. nadpoloviční) příjmů společníka v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) bezprostředně pocházejících z jedné nebo více výše uvedených činností společnosti s ručením omezeným.

Upozornění uvedená výše u subjektu kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné platí přiměřeně i u subjektu kompenzačního bonusu, kterým je společník společnosti s ručením omezeným.

Například platí, že se posuzuje každý kalendářní den, ve kterém byl výkon činnosti společnosti s ručením omezeným výše uvedenými opatřeními orgánů státní správy bezprostředně zakázán, omezen nebo vyloučen a nestačí splnit tuto podmínku pouze několik kalendářních dní v kalendářním měsíci, aby byla činnost považována za zakázanou, omezenou či vyloučenou po celý kalendářní měsíc.

Pokud v kalendářním dni vůbec nepůjde o zakázanou, omezenou či vyloučenou činnost podle výše uvedeného, tak tato činnost nebude v tomto kalendářním dni vůbec předmětem kompenzačního bonusu! Na rozdíl od jarního zákona o kompenzačním bonusu nejde v zákoně o novém kompenzačním bonusu o kompenzační bonus zaměřený plošně na společníky společností s ručením omezeným, jejichž činnost byla vystavena negativním účinkům epidemie koronaviru, nýbrž o kompenzační bonus zaměřený adresně na společníky těch společností s ručením omezeným, jejichž činnost je zakázána, omezena či vyloučena podle výše uvedeného.

Je třeba také upozornit, že na nový kompenzační bonus například nedosáhnout ti společníci společnosti s ručením omezeným, kteří nebudou moci vykonávat činnost pro tuto společnost jenom proto, že jim nebo zaměstnancům této společnosti byla například v důsledku individuálního dopadu epidemie nařízená karanténa nebo proto, že došlo v důsledku dopadu epidemie u společníka společnosti s ručením omezeným k péči o dítě nebo k překážce v práci spočívající v péči o dítě u zaměstnance této společnosti.

Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr

Podle § 7 odst. 1 zákona o novém kompenzačním bonusu platí, že předmětem kompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištěníkalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení jeho činnosti opatřením podle § 1 (viz text výše).

Přitom zaměstnavatelem podle odstavce 1 se rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu

a) v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a

b) ke dni 5. října 2020 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.

Podle § 7 odst. 2 zákona o novém kompenzačním bonusu dále platí, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon práce podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období (tj. v období od 1. června 2020 do 30. září 2020) plynula od zaměstnavatele podle odstavce 1; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6 ZDP (příjmy ze závislé činnosti), § 7 (příjmy ze samostatné činnosti) a § 9 (příjmy z nájmu) ZDP (i zde platí, že pro splnění této podmínky lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti – viz text výše).

Předmětem kompenzačního bonusu je tedy výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení jeho činnosti opatřením orgánů státní správy podle § 1 zákona o novém kompenzačním bonusu (viz text výše), přičemž ještě musí být splněn výše uvedený nový test převažující část příjmů subjektu v rozhodném období.

Jiné důvody na straně zaměstnavatele, pro které nemohla být práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr vykonávána, než jsou výše uvedené bezprostřední zákazy nebo omezení jeho činnosti opatřením orgánů státní správy podle § 1 zákona o novém kompenzačním bonusu, se nezohledňují!

Stejně tak se nezohledňují individuální dopady epidemie koronaviru na straně zaměstnance pracujícího na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr jako např. karanténa nařízená tomuto zaměstnanci nebo péče tohoto zaměstnance o jeho dítě.

Vyloučení nároku na kompenzační bonus

Obdobně jako v případě kompenzačního bonusu podle zákona o kompenzačním bonusu platí v § 8 zákona o novém kompenzačním bonusu, že nárokovat kompenzační bonus za daný kalendářní den lze pouze jednou, a současně je za daný