dnes je 26.1.2020

Input:

EET ve fázi poslední

10.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.25.2
EET ve fázi poslední

MVDr. Milan Vodička

VYŠLO V ČÍSLE 25/2019

Motto: „Jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba.” Murphy

S prodlením několika let je před námi start třetí a čtvrté fáze elektronické evidence tržeb (dále také jen EET), obě fáze byly sloučeny do jedné, poslední a konečné, zahrnující všechny zbývající obory podnikání, které doposud povinnost evidovat tržby neměly. Předcházelo tomu několik legislativních úprav a změn, mj. i v reakci na nález Ústavního soudu. Jaká je aktuální situace a výhled na dokončení tohoto projektu? Řadí se ke klíčovým systémům státní správy, prezentovaným jako nástroj pro boj proti daňovým únikům. Množství údajů, které jsou v systému EET evidovány, je skutečně enormní, k 20. 10. 2019 bylo zaevidováno téměř 12 miliard tržeb realizovaných více než 189 tisíci podnikateli. V současné době přitom přibývá v průměru mezi osmi až šestnácti miliony evidovaných tržeb denně1.

1. Stručné shrnutí

Elektronická evidence tržeb startovala v prosinci 2016 s cílem narovnat podnikatelské prostředí, zabránit krácení tržeb (především v hotovosti) a vést k lepšímu výběru daní. Původně byly definovány čtyři fáze rozdělující obory podnikání podle mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností (CZ NACE), poslední měly v červnu 2018 přijít na řadu řemeslné a výrobní služby.

Do procesu zavádění evidence tržeb ale promluvila úspěšná ústavní žaloba podaná skupinou poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dne 12. prosince 2017 byl přijat nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16, který zrušil některá ustanovení klíčového zákona o evidenci tržeb2 a přinesl posun realizačních termínů. Stručně shrnuto se jednalo o:

  • Zrušení povinnosti evidovat tržby realizované prostřednictvím platebních karet.

  • Zrušení stanovených termínů pro zahájení 3. a 4. fáze EET.

  • Zrušení povinnosti uvádět na účtence daňové identifikační číslo.

  • Zrušení možnosti upravovat cestou pouhého nařízení vlády povinnost evidovat tržby nebo naopak umožnit používání zjednodušeného způsobu evidence tržeb.

Během příštích měsíců po vyhlášení nálezu Ústavního soudu došlo několikrát k pokusu přijmout zákon o evidenci tržeb v pozměněné podobě, ale definitivně se to podařilo až v září letošního roku, následoval podpis prezidenta a zveřejnění ve Sbírce zákonů, od kterého se odvíjí termín zahájení evidence tržeb pro všechny zbývající obory, které evidenci podléhají, a tím je 1. květen 2020.

2. Současná legislativa a terminologie

Povinnost evidovat elektronicky tržby je založena zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, (dále jen „ZET”) jeho prvotní schválení bylo současně doprovázeno změnami některých dalších předpisů (v doprovodném zákonu č. 113/2016 Sb.). Technické parametry EET stanoví vyhláška č. 269/2016 Sb., o způsobu tvorby podpisového a bezpečnostního kódu poplatníka, která upravuje také podobu odesílané datové zprávy. Datovou zprávou se v případě EET rozumí v podstatě oznámení3 o realizované tržbě, které obsahuje předepsané údaje a je elektronicky podepsáno.

Již v srpnu 2016 byl zveřejněn Metodický pokyn Generálního finančního ředitelství č. j.: 119930/16/7100-10114-109736 k aplikaci zákona o evidenci tržeb, který vysvětluje řadu zákonných ustanovení, dnes je k dispozici ve verzi 4.0. a byl několikrát doplňován a měněn. Nalézt jej lze na oficiálních webových stránkách pro EET4, kde jsou k dispozici i další dokumenty, jako např.:

  • Popis položek datové zprávy a příklady situací (např. kombinovaná platba v hotovosti a kartou, prodej použitého zboží, tržby za cestovní služby, pověření a zastoupení ad.).

  • Příklady naplnění položek datové zprávy o evidované tržbě I a II (např. reklamace a výměna zboží, řešení vratných záloh, režim přenesení daňové povinnosti, nabíjení a čerpání kreditu, zaokrouhlování, spropitné atd.).

  • Vysvětlení pojmu minoritní činnost pro určení fáze, kdy vzniká povinnost evidovat tržby.

  • Stanovisko k určení okamžiku uskutečnění evidované tržby u platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu týkající se především e-shopů.

  • Řešení některých situací při evidenci tržeb jako je výpadek internetu, nefunkční pokladní zařízení, překročení mezní doby odezvy apod.

  • Vysvětlení pojmu „plátce prostřednictvím příjemce” např. pro služby typu PayPal nebo využití bankomatů, platbomatů ad.

  • Vzorová účtenka splňující požadavky dle zákona o evidenci tržeb.

  • Informace (leták) o evidování tržeb u spolků.

Jak vyplývá z výše uvedeného výčtu, nebylo zavádění EET prosto problémů, nejasností a výkladových nejistot. Shrnu proto stručně základní charakteristiku elektronické evidence tržeb.

2.1 Kdo a co podléhá evidenci tržeb

Zákon č. 112/2016 Sb., ZET stanoví v § 3 odst. 1, že subjektem evidence tržeb je poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo právnických osob. Tím je okruh subjektů omezen pouze na ty, jejichž příjmy podléhají našemu zákonu č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů (dále jen „ZDP”).5 Na rozdíl od předchozího znění ZET je jako předmět EET vymezena pouze tržba uskutečněná na území České republiky, nikoli v zahraničí. Znamená to, že pokud podnikatel registrovaný v ČR uskuteční tržbu mimo naše území, nemusí ji evidovat v systému EET.

Samotná tržba, která má podléhat evidenci, musí jednak naplnit formální náležitosti pro evidovanou tržbu uvedené v § 5 ZET a dále založit rozhodný příjem definovaný v § 6 ZET. Formální náležitostí evidované tržby je především způsob úhrady (v hotovosti, šekem, směnkou, poukázkou a obdobnou formou), díky citovanému nálezu Ústavního soudu se již EET nevtahuje na tržby uskutečněné s využitím platebních karet.

Rozhodný příjem může vzniknout u fyzické osoby pouze tehdy, pokud se jedná o příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, tím dochází k dalšímu omezení na příjmy dle § 7 ZDP, přičemž u některých navíc nemusí být naplněny znaky podnikání (typicky příjmy z autorských a podobných práv). Evidenci tržeb tedy nepodléhají ani příjmy z pronájmu zdaňované podle § 9 ZDP, příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) či ostatní příjmy (§ 10 ZDP).

U osob právnických se musí jednat o příjem z činnosti, která je podnikáním, toto ustanovení vyjímá z EET tzv. veřejně prospěšné poplatníky, pokud kromě své hlavní činnosti nevyvíjejí také vedlejší činnost nesoucí znaky podnikání6.

Jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby platí, že se povinnost evidovat tržby nevztahuje na příjmy, které:

  • nejsou předmětem daně z příjmů, tedy např. úvěry, půjčky a jejich splátky, ale také příjmy SVJ z příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku apod.,

  • jsou z hlediska obvyklých tržeb ojedinělé,7

  • podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, jako např. náhrady za poskytnutí práva na užití podle autorského (nebo příbuzného) práva nebo náhrada za užití práva průmyslového vlastnictví ad.,

  • tvoří u právnických osob samostatný základ daně, jako např. podíly na zisku, vypořádací podíly nebo základy daně v podobě části příjmů zdaňované u společníků veřejných obchodních společností či komplementářů komanditních společností.

V § 12 ZET se nachází poměrně obsáhlý výčet tržeb, které jsou z elektronické evidence vyloučeny, a to buď díky skutečnosti, kdo je přijímá (např. ČNB, banky, spořitelní družstva, pojišťovny, penzijní fondy atd.) anebo proto, že se jedná o vybrané případy, kterými jsou např. tržby z podnikání v energetických odvětvích, činnosti spadající do sociální péče a sociálních služeb, z jízdného hrazeného v dopravním prostředku při pravidelné hromadné přepravě osob, z poštovních služeb, z prodeje prostřednictvím automatů a řada dalších. Poslední novelou ZET k nim přibyly také tržby za poskytování telekomunikačních služeb, z hazardních her, z obchodní letecké dopravy a z prodeje sladkovodních ryb v době od 18. do 24. prosince, pokud probíhá v provozovně, která je určena právě jen pro tento prodej, to jsou ty typické předvánoční kádě s rybami na veřejných prostranstvích.

Skupinou osvobozenou od EET po poslední novele ZET jsou za splnění některých dalších podmínek poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kterým byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P z důvodu úplné nebo praktické nevidomosti anebo těžké hluchoslepoty.

2.2 Jaké povinnosti zakládá evidovaná tržba

Pokud jsou splněny formální náležitosti evidované tržby a byl založen rozhodný příjem, vzniká při uskutečnění tržby povinnost naplnit ustanovení § 18 ZET, tedy zaslat datovou zprávou údaje v rozsahu dle § 19 a vystavit účtenku s údaji podle § 20 téhož zákona. Při zaslání datové zprávy na server k tomu určený, je nutné dodržet formát a strukturu definovanou správcem daně a uveřejněnou na webu etrzby.cz8.

Novelizovaným ustanovením je v § 20 odst. 1 písm. b) ZET povinnost uvádět daňové identifikační číslo poplatníka, jen pokud není jeho kmenová část tvořena rodným číslem, opět se jedná o reakci na nález Ústavního soudu z prosince 2017 Pl. ÚS 26/16.

Ohledně částky, která bude evidována, se bude jednat o celkovou tržbu9, kterou poplatník skutečně přijal způsobem zakládajícím povinnost tržbu evidovat, tedy se zohledněním slev, ale třeba i zálohy zaplacené předem. Částka musí být vždy uvedena v českých korunách, cizí měny je nutné přepočítat kurzem dle poplatníka nebo denním kurzem ČNB.

Jedinečnost každé datové zprávy odeslané s údaji o evidované tržbě zajišťují kódy poplatníka – bezpečnostní a podpisový, vytvořené na základě kryptovacích algoritmů a s použitím certifikátu, který byl vygenerován na portálu Finanční správy10. V této době probíhá výměna těchto certifikátů po třech letech platnosti, poplatníci jsou o nutnosti výměny informováni prostřednictvím elektronické pošty (emailu).

Věrohodnost každé účtenky