dnes je 20.4.2021

Input:

Stravování závodní

18.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Stravování závodní

Ing. Jan Ambrož

Poskytování závodního stravování je nejčastější formou nabízených zaměstnaneckých benefitů.

Právní úprava

Právní úprava

Jako zdroje „právní” použijeme především zákoník práce a dále zákon o daních z příjmů.

Zákoník práce

V pracovněprávních vztazích se řídíme ustanoveními zákoníku práce („ZP”). Podmínky závodního stravování vycházejí z § 236 ZP, podle kterého jsou zaměstnavatelé povinni umožnit zaměstnancům odpovídající závodní stravování.

Zákon o daních z příjmů

V zákoně o daních z příjmů jsou pro závodní stravování („ZS”) klíčové paragrafy:

  • § 6 odst. 1 a 2 ZDP, vymezení pojmu zaměstnanec pro daň z příjmů,

  • § 6 odst. 9 písm. b) osvobození od daně,

  • § 6 odst. 7 pro vyjmutí z předmětu závislé činnosti,

  • pro zaměstnavatele § 24 odst. 2 písm. j) řešící daňovou účinnost vynaložených výdajů (nákladů),

  • § 25 odst. 1 písm. zk) pro testování základu daně u zařízení určených pro benefity.

Pozor!
V textu se odvoláme také na vybraná ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty, účetní předpisy a zákon o EET.

Výklad

V úvodu se budeme věnovat krátkému komentáři z pohledu pracovně-právních vztahů, vazbě na cestovní náhrady, příspěvky, co je hlavním jídlem a zařízením závodního stravování a dalším pojmům (část 1.), dále si rozebereme osvobození od daně u zaměstnanců (2). Následují daňové souvislosti platné pro zaměstnavatele podle způsobu zajištění závodního stravování, kombinaci forem aj. (3.).

Ve čtvrté části uvádíme rekapitulaci posuzování daňových nákladů. Poznámky, jak je to s právem volby a optimalizací závodního stravování, naleznete v páté kapitole.

Doplňující komentáře v Pokynu D-22, zákonu o DPH a zákonu o EET jsou obsahem poslední šesté kapitoly, nejsou-li již součástí předchozího textu.

Novela 2021

Převratné novince věnujeme samostatný článek stravenkovký paušál (dále též „paušál”) a základní informace jsou uvedeny v části 3.3.

1. ZÁVODNÍ STRAVOVÁNÍ

Seznámíme se s obecnými pravidly (1.1) a podrobněji si vysvětlíme jednotlivé typy závodního stravování (1.2).

Rada
V zákoně o daních z příjmů se nově používá pojem „stravování”, v našem textu tím rozumíme „závodní stravování”.

1.1. ZP a ZDP

V následujícím textu rozebíráme přístup zákoníku práce k závodnímu stravování. Zákoník práce hovoří v § 236 odst. 1 ZP o povinnosti stravování, citujeme:

  • „Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.”

Skutečně se jedná o „povinnost”:

  • umožnit,

  • nikoli zajistit.

Zdůrazňujeme, že zákon o daních z příjmů si výslovně v ustanovení § 6 odst. 2 ZDP upravuje, kdo je „zaměstnancem” – do této skupiny zařadíme „všechny” fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP.

Příklad
Personální oddělení kontroluje, kdo má nárok na závodní stravování. Je to velmi jednoduché, neboť osoby s „příjmy ze závislé činnosti” jsou uvedeny ve mzdovém modulu, patří mezi ně nejen ti, kteří jsou v pracovněprávním vztahu, ale též společníci, členové orgánu právnické osoby atd.

Směrnice

Zákoník práce předpokládá v § 236 odst. 2 ZP, že se v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu („směrnici”) sjednají konkrétní podmínky závodního stravování. Protože jde o klíčový text pro naše téma, uvedeme si námi částečně upravenou citaci:

  • Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu (*1), poskytuje se zaměstnancům stravování;

  • zároveň mohou být dohodnuty (*2) nebo stanoveny další podmínky

    1. pro vznik práva na toto stravování a
    2. výše finančního příspěvku (*3) zaměstnavatele,
  • jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců (*4), kterým se stravování poskytuje,

  • organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem (*5),

  • nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem (*6).

  • Tím nejsou dotčeny daňové předpisy. (*7).

Rada
Krátce si okomentujeme v tabulce tato obecná pravidla. Jsou vskutku zásadní, zejména nyní, když je snahou stravenkových firem zpochybnit novou variantu stravenkového paušálu.

Směrnice (*1) a zákon o daních z příjmů (*7) 
Zákoník práce jako takový neřeší, která z forem závodního stravování podle klasifikace zákona o daních z příjmů bude pro zaměstnance zajištěna.To znamená, že případná omezení, můžeme-li tak nazvat kritéria ZDP: a) osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti a b) daňové náklady zaměstnavatele se posuzují jen podle zákona o daních z příjmů.  
 
Podmínky závodního stravování (*2) a financování (*3 a *5) 
Zaměstnavatelé si upraví ve směrnici organizaci a způsob zajištění závodního stravování.  
 
Zaměstnanec (*4 a *6) 
Pro podnikatelský sektor se využije okruh zaměstnanců podle § 6 odst. 2 ZDP. Pro organizační složky státu a státní příspěvkové organizace platí Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování.  

Rada
Pro běžné zaměstnavatele, fyzické i právnické osoby, pravidla zákoníku práce stanoví shodné obecné podmínky týkající se všech forem závodního stravování:

  • vznik práva na toto stravování,

  • organizaci, způsob a financování stravování,

  • finanční příspěvky zaměstnavatele.

Příklad
Zaměstnavatel se rozhoduje, jestli si zvolí nový stravenkový paušál. Pečlivě se posuzují pravidla podle zákona o daních z příjmů, která jsou novinkou. Ve vnitropodnikové směrnici platné do 31. 12. 2020 odkazující se na podmínky stanovené zákoníkem práce se provádět úpravy nemusí, neboť pro paušál tato obecná norma žádné zvláštní omezení pro stravenkový paušál neobsahuje (viz výše).

Podmínky (cenové) ZS

Zákoník práce v § 236 odst. 3 ZP výslovně stanoví, že je-li v kolektivní smlouvě nebo směrnici dohodnuto cenově zvýhodněné stravování, lze jej poskytnout také:

  • „a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  • b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

  • c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.”

Rada
V praxi zaměstnavatelé z výše uvedených teoretických možností zpravidla využívají jen výhodu pro své bývalé zaměstnance.

Cestovní náhrady

Nesmíme příspěvky na závodní stravování zaměňovat s náhradami, na které má zaměstnanec nárok při pracovních cestách. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle ZP při cestovních náhradách.

Směrnice

Doporučujeme v každém případě pravidla zakotvit do vnitropodnikové směrnice, protože příspěvky jsou v různé výši, ne všechny položky jsou daňově účinné. Souvisí s tím další téma ze zákoníku práce, otázka stanovení pracovní směny (doby) aj.

Příspěvek na ZS a délka směny podle ZP

Podrobný rozbor přesahuje zaměření článku. Proto jen odkážeme na klíčová ustanovení zákoníku práce.

  • Ke „směně” například:

    • § 78 odst. 1 písm. c) ZP, podle kterého rozumíme „směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat”.

    • § 81 odst. 1 „Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.”.

    • § 83, že „Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.”.

  • Podle § 90 je zaměstnavatel povinen mimo jiné stanovit rozvrh pracovní doby tak, aby byl k dispozici odpovídající „nepřetržitý odpočinek”.

  • Ustanovení o pracovní době v § 96 a násl. ZP ukládá vést například evidenci o „odpracované” směně.

  • Důležité je, že za „odpracovanou dobu” se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat (§ 353 odst. 2).

„Podnikatel”

Z těchto podmínek vyplývá, že na závodní stravování nemá nárok poplatník, který dosahuje příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.

Příklad
Pan doktor Vomáčka je právníkem a má příjmy podle § 7 ZDP. Přestože všichni zaměstnanci jeho právní kanceláře mají nárok na závodní stravování (a s tím spojené výhody), on sám je podnikatelem, a tudíž nárok nemá. Obdobně je diskriminován v případě pracovních cest, když mu nárok na tuzemské stravné vzniká až při služební cestě nad 12 hodin.

Výše příspěvku

Je/musí být stanovena vnitřními předpisy. Pokud by bylo závodní stravování pro zaměstnance bezúplatné, nemá to žádný vliv na daně: daň z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanec), daň z příjmů fyzických nebo právnických osob (zaměstnavatel) a ani na daň z přidané hodnoty.

Rada
Podle letitého předpisu, § 44 vyhlášky č. 540/2002 Sb., kterou se prováděla některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, je-li závodní stravování bezúplatné – je de facto dotováno (například ze sociálního fondu), cena obvyklá je nula.

Zákon o DPH

Pro daň z přidané hodnoty můžeme doplnit, že zaměstnanec není „osobou spřízněnou” podle § 36a ZDPH, neupravuje se základ daně z přidané hodnoty.

1.2. Typy závodního stravování

Pro daňový výklad si musíme rozdělit několik variant (typů) poskytování závodního stravování.

Typ Popis 
A Vlastní zařízení zaměstnavatele  
B1 Pronajaté vlastní zařízení třetí straně  
B2 Restaurace  
C Stravenka  
D Stravenkový paušál  

Varianty „A ”„C” se týkají nepeněžního plnění, ke zvolené klasifikaci jsme si uvedli běžné situace. Poslední varianta („D”) je nabídnuta novelou ZDP.

Hlavní jídlo a ZS

Na úvod si doplníme teoretické znalosti. Co je to „hlavní jídlo” z pohledu závodního stravování?

Na tuto otázku se v praxi odvoláváme na dříve platné nařízení vlády č. 137/1989 Sb. (dále „Nařízení”). Závodní stravování se zabezpečuje podáváním teplých jídel, popřípadě dietních jídel (dále jen „hlavní jídlo”) v průběhu pracovní směny, podáváním doplňkových jídel, potravin a nápojů k občerstvení.

A) Vlastní zařízení

Z textu Nařízení se také v současnosti dovozuje, co je zařízením závodního stravování. Jedná se opravdu o různá zařízení, se kterými se v praxi setkáme, citujeme: „závodní kuchyně s jídelnou, závodní jídelny, centrální výrobny pokrmů pro závodní stravování, výdejny jídel, jídelní kouty, kantýny a pomocná hospodářství závodního stravování.”.

Pokyn D-22 (viz též část 6.1) přebírá obsah tohoto pojmu a používá výrazy: „kuchyně s jídelnou, popř. kantýny…”, „…vlastních výdejen…”.

Rada
Za stravování ve vlastním stravovacím zařízenHí se považuje podle zákona o daních z příjmů, poslední věty § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4., také stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů (formou služby). Doplníme si, že režim „vlastní” zařízení by měl být zachován též, pokud jiný subjekt využívá dané zařízení na základě smlouvy o výpůjčce aj. Jinými slovy: stravovací zařízení není jinému subjektu pronajato.

Příklad
Společnost ABA si zajišťovala závodní stravování v podnikové jídelně s kuchyní vlastními pracovníky. Z důvodů vyšší efektivity i kvality se rozhodla, že uzavře nepojmenovanou smlouvu pro zajištění služby ZS se společností Jídlo, které poskytla stravovací zařízení.

Pozor!
Přes tuto změnu se stále jedná o typ poskytování ZS ve vlastním zařízení („A”). Platí skutečně následující pravidlo:

  • je-li zařízení pronajato, jde o závodní stravování zabezpečené prostřednictvím jiného subjektu („B1”),

  • není-li tomu tak, jde o závodní stravování ve vlastním zařízení („A”).

Zákon o daních z příjmů není dokonalý, proto uvádíme další poznámky.

B) „Třetí” strana

Rozumíme tím, že službu závodního stravování poskytuje třetí strana, která si od daňového subjektu (= zaměstnavatele) zařízení pronajala („B1”).

Rada
Pojem „vlastní” zařízení” ZS není zcela přesný; mělo by být zřejmě naformulováno lépe „zařízení, které je oprávněně zaměstnavatelem nebo smluvním partnerem využíváno”. Nesmí dojít k záměně mezi variantou „A” a „B1”.

Příklad
Představme si situaci, že daňový subjekt, bankovní ústav:

  1. Působí v pronajatých prostorách, technologické zařízení má ve svém vlastnictví.
  2. Budova je ve vlastnictví a technologické zařízení má pronajaté na operativní leasing.
  3. Budova je ve vlastnictví a technologické zařízení je pořizováno formou finančního leasingu.
  4. Budova je pořizována formou finančního leasingu, technologie je vlastní, ale jeden konvektomat je na operativní leasing.
  5. Část budovy je ve vlastnictví, část stravovacích prostor je pronajatá, část technologie je vlastní, jiná je na operativní leasing a zbývající část je pořizována na finanční leasing atd.

Domníváme se, že ve všech případech jde o „vlastní zařízení” ZS – poskytovatelem služby ani v jednom případě není cizí subjekt (!), který by měl zařízení od bankovního ústavu pronajaté, což je podmínka správy daní pro zařazení do jiného (druhého) daňového režimu.

Rada
V praxi se logicky prosazuje tento modernější způsob zajištění závodního stravování, když si společnost „pořídí” službu závodního stravování – to znamená, že je závodní stravování zabezpečeno ve vlastním zařízení službou jiného subjektu.

Jinou variantou poskytování závodního stravování, podle klasifikace zákona o daních z příjmů, je situace, kdy je ZS zajištěno „prostřednictvím jiného subjektu”. Jak vyplývá z předchozího textu, vlastní zařízení je pronajato (B1).

Varianta B2

Oblíbenou formou zajištění závodního stravování je návštěva vyhrazených prostor nedalekého restauračního zařízení, když dodavatel odebrané závodní stravování vyfakturuje zaměstnavateli.

C) Stravenky

Velmi častou formou zajištění závodního stravování je poskytnutí stravenek. Využívá se zařízení veřejného stravování.

Příklad
Společnost Beta nemá vlastní stravovací zařízení. Všichni zaměstnanci dostávají stravenky a je na nich, kde a jak se stravují. Jde o režim ZS prostřednictvím jiného subjektu, tj. „C”.

Pozor!
Pro vyřešení problému s ustanovením ZDP určujícím nepeněžní formu tohoto benefitu, se zjednodušil přístup správců daně a benevolentně se stravenky pro účely daně z příjmů nepovažovaly (nepovažují…) za ceninu.

Toto stanovisko bylo mimo jiné publikováno v závěru jednání daňové správy s Komorou daňových poradců, Koordinační výbor („KOOV”) ze dne 26. ledna 2005. Můžeme citovat: „Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky na plnění pro účely vymezené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (*), představují tyto poukázky možnost zaměstnance využít určitého druhu služeb či plnění nepeněžního charakteru.”. Poznámka (*): texty ZDP byly mezitím upraveny, přečíslovány.

O dva roky dříve se KOOV (25. 6. 2003) zabýval poukázkami (stravenkami) na hlavní jídlo a posoudil uvedené jako „…charakteru nepeněžního plnění…”.

Rada
Přístup účetních předpisů, daně z přidané hodnoty a zákona o EET komentujeme v šesté kapitole. Vzhledem k aktuální situaci, diskusi, zda je lepší zachovat starý systém stravenek nebo zvolit paušál, jsme si varianty nepeněžního plnění rozdělili na „B” a „C”.

D) Stravenkový paušál

Uvedeme si základní pravidla, neboť se této novince podrobně věnujeme v samostatném článku stravenkový paušál, ve kterém též naznačujeme možnosti optimalizace závodního stravování.

Principy

Klíčové je, že se jedná o „peněžitý příspěvek”, což je u benefitů nestandardní. Přesto je, při splnění zákonných podmínek:

  • osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (část 2.), a

  • je daňovým nákladem u zaměstnavatele (3.).

Směrnice

V praxi si musí zaměstnavatelé upravit podmínky ve své vnitropodnikové směrnici, například zmíněný limit se odvozuje od parametru pro stravné při pracovních cestách.

Kombinace forem ZS

Způsoby zajištění závodního stravování lze samozřejmě různě kombinovat, více viz pátá kapitola.

Příklad
Někteří zaměstnanci společnosti Alfa jako servisní technici cestují po Praze (nejsou na pracovní cestě) a v těchto dnech se nestravují v závodní jídelně, ale dostávají stravenky nebo stravenkový paušál. To znamená, že se u jednoho zaměstnance setkáme v jednom kalendářním měsíci se způsobem zabezpečení závodního stravování v různých dnech:

  • ve vlastním zařízení („A”), a

  • prostřednictvím jiného subjektu („B” nebo „C”),

  • samozřejmě od 1. ledna 2021 je k dispozici i varianta paušálu (D).

2. POZICE ZAMĚSTNANCŮ

Daňové posouzení je nutné u závodního stravování zvážit u všech zúčastněných subjektů. Rozklíčujeme si pravidla týkající se:

  • zaměstnanců a

  • zaměstnavatelů (3.).

Musíme zohlednit formy zajištění závodního stravování: zjednodušeně vlastní zařízení nebo poskytované jinými subjekty, nájem zařízení nebo v restauraci, formou stravenky a nový způsob stravenkového paušálu.

Pro daň z příjmů ze závislé činnosti – zaměstnance – platí následující pravidla.

Není předmětem daně

Za příjmy ze závislé činnostise nepovažují, tj. předmětem daně z příjmů nejsou podle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP „povinná plnění”, která zabezpečuje zaměstnavatel pro vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.

V kontextu výše uvedených ustanovení ZP lze teoreticky dovodit, že závodní stravování by bylo do těchto „povinných plnění” zařadit, ale je třeba vzít v úvahu další texty ZDP.

Osvobozený příjem

Aby nevznikl jakýkoliv problém se zdaněním závodního stravování na straně zaměstnanců, k dispozici je § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, který je novelizován s účinností od 1. 1. 2021.

Co platí?

Uvedeme si pro náš výklad upravené aktuální znění předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů pro osvobozený příjem:

  • (A až C) …hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů 

nebo

  • (B) peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,”

Rada
Formální změnou je škrtnutí slůvka „závodního”. To platí též pro nově používaný pojem „…odměňovaných platem…”, neboť nedochází k žádné věcné změně, viz také § 24 odst. 2 písm. j) bod 4.

Pozor!
Podmínka osvobození pro „peněžitý příspěvek” (použijeme zavedený pojem „stravenkový paušál)” je limitován, viz následující tabulka.

Kritéria pro osvobození 
Nepeněžní plnění Bez omezení  
Peněžitý příspěvek Hodnota stravného, aktuálně pro rok 2021 max. 75,60 Kč.Na jednu směnu definovanou zákoníkem práce (viz část 1.1).  

Příklad
Příklad 1.1

Zaměstnanci je hrazeno stravování v závodní jídelně provozované zaměstnavatelem, společností Alfa. Je-li splněno kritérium „nepeněžní plnění” pro závodní stravování typu „A”, jedná se o osvobozený příjem bez jakéhokoliv finančního limitu!

Příklad
Příklad 1.2

Shodný závěr platí i pro zajištění závodního stravování ve variantě B1, B2 nebo C!

Pozor!
Toto tvrzení je pravdivé jen zčásti, protože „cenu” ovlivní parametry, jak je posuzován daňový náklad u zaměstnavatele (viz další text). Jinými slovy, zaměstnavatel vždy bere (musí!) vzít v úvahu, jak která varianta ovlivní jeho daňové povinnosti včetně případných odvodů zákonného pojistného.

Příklad
Příklad 2.1

Firma Delta přešla od 1. ledna 2021 z varianty stravenek na stravenkový paušál, proto si zkontroluje konkrétní částky, finanční limit, aby se i nadále jednalo o osvobozené plnění, a tak byl stanoven ve výši 75,60 Kč.

Jiné podmínky, uvedené ve směrnici, nemusí měnit, protože jako drtivá většina firem je má odvozené z obecné normy zákoníku práce a neodporují ZDP.

Rada
Jedná se o výjimečnou situaci, kdy je benefit (stravenkový paušál) možné

Nahrávám...
Nahrávám...